na Blog.cz

Ne ne ne! Ne! Ne! Ne a ne a ne a ne a ne a ne. Ne. Ne. Ne, prostě ne. Ne a basta. NE.

Já tam prostě nepojedu. Odmítám odject po pěti týdnech pryč. Od ňuňánka. Prostě odmítám. To po mně přece nemůžou chtít!

Buď přestěhujte ňuňánka za mnou, nebo medicínu do Budějc. Kdo je za otevření lékařské fakulty v ČB? Já!

Shit shit shit. Zase na skoro čtyři měsíce, pendlovat mezi domovem a Plzní, dávat košem všem, učit se, snažit se učit, neučit se a mít černý svědomí... psát zoufalý smsky, dlouze telefonovat, těšit se na čtvrtky, obávat se nedělí, myslet na něj s nepřítomným úsměvem, děkovat Bohu za to, že se se mnou ještě nerozešel a představovat si, jak to bude vypadat, až konečně za sto padesát let skončím školu a budu moct vést normální rodinný život s člověkem, kterýho jedinýho potřebuju, a on bude odklízet sníh a topit a já vařit a uklízet.

Ach! Jo!

Za minulé tři dny jsem neudělala absolutně nic, jen jsem ležela s ňuňánkem pod peřinou, spala jsem, nebo jsme nespali. Ráno jsme se budili a dali si pusinku, řekli si, o čem se nám právě zdálo a šli zase spát. Achjo. Chce se mi brečet.

Za minulých pět týdnů jsem si na anatomii udělala náskok asi 100 stránek, takže supr. Z celkového počtu 1600 je to vskutku nezanedbatelné. :D

Hej, já už radši jdu, nebo se tady rozbrečím.

Cien anos de soledad.